Tajemná Grébovka...

V našem novém seriálu budeme putovat po místech dávno zaniklých, po místech, které přetrvaly věky, i po těch, které byli vystavěny později nejen jako připomínka předešlých časů. Jejich hlavním účelem je inspirovat nás, inspirovat naše nitra, naše srdce. Rozvzpomenout se...

Člověk a Země jedno jsou, člověk a Vesmír jedno jsou...

Člověk dostal planetu Zemi darem, aby se o ní staral, poznával jí i sebe, poznával Vesmír a sebe. V mnohých starobylých textech, náboženských i v mytologii je napsána skrytá pravda. Skrytou pravdu obsahují i některé stavby na naší planetě. O spoustě z nich víme, spekulujeme o jejich původu a významu, filozofujeme o jejich poslání.

Nechme spekulaci spekulantům a filozofii filozofům a pojďme se vydat i na ta zapomenutá místa. Místa, která máme kolikrát na očích a přehlížíme je v našem uspěchaném životě. Ruku na srdce, kdy naposledy jste se prošli po svém okolí, prozkoumávali s nadšením své bydliště, jedno, zda jde o město, vesnici, či samotu. Umíte popsat, co se ve vašem okolí nachází? Znáte historii místa, kde žijete? Naši předci a předchozí civilizace tím byli posedlí, neboť si plně uvědomovali, že tudy vede cesta k sebepoznání, tudy vede evoluce člověka do lidské bytosti.

Tajemství pražské Grébovky...

Dnes se vydáme na výlet do pražské Grébovky, známé též jako Havlíčkovi sady. Uvítá nás park s vinicí, kde naleznou odpočinek jedinci i rodiny s dětmi. Scházejí se tu i skupiny na jógu nebo tai-chi a pořádají se zde večírky i setkání na mezinárodní úrovni. My se ale vydáme parkem po jeho úbočí a začneme stoupat do kopce, až dojdeme ke stavbě přírodní jeskyně Grotta. Tato část parku má koncept anglické zahrady a my se dočteme, že Grotta byla vybudována v letech 1870-1887 a na jejím vybudování se podíleli A.V. Barvitius, J. Schulz, B. Schnirch, J. Vorlíček a pražský stavitel Havel. Do naší mysli se vetkají představy anglických parků z viktoriánského, i pozdějšího období a někdo si i vzpomene na školní učivo o vlivu antiky a upotřebení jejích prvků ve stavbách a výzdobě oné doby.

Pojďme se na celou stavbu podívat ještě jinak. Jsou zde vybudovány umělé skály a v nich malé jeskyně, to ano, avšak vědomý pozorovatel si všimne, že celé dílo spíš připomíná korálový útes a jeskyně spíše podmořskou. Celá česká kotlina leží na místě prvohorního moře. Když stojíme v komplexu Grotty, můžeme cítit, jak se v nitru vracíme ke kořenům, k něčemu pradávnému a přirozenému. Dovolíme si trochu se zasnít a náhle si uvědomíme, že stojíme v Poseidonově paláci na Atlantidě. Srdce nám napovídá, že šlo o civilizaci složenou z více ras a kultur, která stojí za zrodem civilizace naší. Náhle si uvědomujeme, že tyto vzpomínky jsou v genetické paměti našeho těla, které máme propůjčené od naší planety. Nezáleží na tom, že téměř nikdo z nás na Atlantidě nežil, ač se mnohdy tvrdí opak, uvědomujeme si, že na naší evoluční cestě učíme sebe jako vědomí a zároveň učíme propůjčené tělo, které pak vracíme planetě, a tím si předáváme informace z generace na generaci.

K tomu nám pomáhá zkoumání Vesmíru, k tomu nám pomáhá řád, k tomu nám pomáhá posvátná geometrie. Rozvzpomínáme se, jak každé číslo má svůj význam, popisuje určité rozměry, stavy bytí i transformace s ním spojené. A tak, v tomto stavu začínáme procházet celým komplexem a pozorovat. Nalezneme zde převážně devítkové, jedenáctkové a třináctkové principy, které doplňují v detailech principy osmičky, sedmičky, pětky, čtyřky a samozřejmě, trojjedinosti. Nepotřebujeme být přeborníky v matematice, jen si uvědomujeme jejich význam, dovolíme se zasnít a jen tiše pozorujeme, co nám tyto principy ukazují...

A začíná dobrodružství…

Začínáme být stavbou fascinováni, vystoupáme až do jejího nejvyššího patra, přijdeme k zábradlí a podíváme se dolů. O patro níže vidíme dva ochozy a napadne nás, že to působí jak pravá a levá ruka. O další patro níže vidíme jezírko s fontánou. Je to jak naše břicho, napadne nás. Náhle si uvědomíme to, co jsme zaslechli o trojohřívači v našem těle. Mysl nám přepadnou hodnocení a sudby – jak to, trojohřívač je přeci termín z čínské medicíny, tohle je stavba připomínající spíš antiku, nebo hermetismus se svými prvky – stop. Zahazujeme škatulkování a uvědomujeme si, že mnohé kultury popsaly podle svého vnímání základní principy Universa. Náhle se v sobě přestáváme hádat a vyhraňovat a zahloubáme se do sebe, až se cítíme jako součást okolí, kterou vědomě i nevědomky jsme.

Trojohřívač jako spojení s makro i mikrokosmem..

Znovu se vrátíme k představě trojohřívače. Krom jiného, je popisován jako tři nehmotné nádoby, které pomáhají udržovat a vyživovat chod našich nejen hmotných těl, avšak učí nás vnímat tělo jako celek, nepohrdat žádnou jeho úrovní a zde ruku na srdce podruhé, kolik z nás pohrdalo hmotou a chtělo z ní utéct do nějakého „lepšího světa“? Kdo pracuje s čakrami, ví, že se jedná o oblasti druhé, čtvrté a šesté čakry a také to, že spodní nádoba ( 2. Čakra ) je o rozvinutí vědomé práce a spojení s duší, prostřední nádoba ( 4.čakra ) o sebepoznání a horní nádoba (6. Čakra ) o spojení a komunikaci s ochrannou bytostí. Samozřejmě trojohřívač zajišťuje celou další řadu principů, o kterých si budeme povídat a ukazovat si je na kurzech, které se pro vás chystají.

Náhle nám v mysli vyvstane nadčasová věta: Kdo chce nahoru ke hvězdám, musí nejdříve dolů do studny pro klíč. Vnímáme jak naše břicho, naše spodní nádoba, je tou studnou, ve které zušlechťujeme své živlové a povahové energie, nebo propadáme emocionálním stavům, zavirováváme si vědomí a mysl a zanedbáváme disciplínu a životosprávu. Tak jednoduché a členité zároveň, tak protikladné a jednotné, napadá nás.

Podíváme se na ochozy a náhle je nevnímáme jen jako ruce, vnímáme celé patro pod sebou, a uvědomujeme si, že je jako náš hrudník a v něm prostřední nádoba ohřívače. Začínáme dýchat volněji a cítíme, jak se nám uvolňují i přetlaky v hlavě a zároveň nám dochází, že stojíme v místě třetí nádoby, kterou máme v hlavě v oblasti šesté čakry. Teď zase čakry, to je Indie, že, napadne nás a hned představu zahazujeme. Jde o jednotu, ne o slovíčkaření. A tak si dovolíme tam jen tak stát a být. Vnímáme všechny kontrasty a protiklady, které se vzájemně doplňují. Vnímáme všechno to souznění.

A dobrodružství pokračuje…

Po čase se otočíme a koukáme na oblouk brány, kterou jsme vešli. Všímáme si, jak je zdoben třinácti kamennými prvky a zasníme se do čísla třináct, které zde objevíme na více místech. Z našich pudů hned povstane strach. Třináctka je smrt, třináctá komnata je vše, co nechceme vidět o sobě, ač to v nitru moc dobře víme. Jak se ale jinak chceme vyvíjet. Kdo nechce překročit vlastní práh, kdo nechce pokořit sám sebe, nikam se nepohne. Tak hurá do třináctky.

Smrt je vlastně transformace, dochází nám. Zaniká se pouze pro vznik. Jedinou jistotou ve Vesmíru je změna. Když je plod zralý, je čas ho utrhnout, či pustit a jít dál, tvořit nové a často nově, ne držet se umíněně falešných hodnot a tonout s nimi. To vše nám vyvstává v mysli při pohledu na bránu. Vždyť umíráme pokaždé, když usínáme, napadne nás. Jdeme dál. Kolikrát jsme byli v životě vyzváni, abychom odložili vše, čeho jsme dosáhli a začali od začátku? Začínáme to vnímat jako přirozenost. Jak taky lze začít z prostředka? Těžko...

Rozhodni se a jdi

Procházíme se Grottou a zkoumáme další její části. Objevujeme zde malé jeskyně sloužící jako odpočívadla i prostory k rozjímání. Najdeme zde prostory a místa světla a řádu, i prostor temnoty. Kdo prahne po moci, snadno ji získá a mnohonásobně splatí. Koho žene chtíč, ten si sráží vlastní vaz. Kdo kráčí s nadhledem a pokorou, je ochoten riskovat vzestupy a pády a přijímá je, ten dojde zpátky tam, odkud vyšel. To vše můžeme vnímat při procházení tímto komplexem.

Vítejte v lůně

Zaujme nás místnost s mušlí rozčleněnou na třináct dílků. Pohlédneme ke stropu a vidíme, že je tvořen osmi řadami čtverců a v každé řadě je jich sedm. Dohromady tedy padesát šest dílů, tzn. numerologicky číslo jedenáct. V této místnosti si vzpomeneme na Boticelliho Venuši, v této místnosti se náhle cítíme jako v lůně, jako na začátku naší cesty, ale zároveň vnímáme, jak jsme již nějaký kus cesty ušli a také vidíme, jak máme pokračovat, i když netušíme, kam a kudy se naše cesta ubírá, vnímáme odhodlání, chuť a víru udělat další kroky. Cítíme srdce…

A kolo se točí a točí…

Tak si to s chutí ještě párkrát projdeme. Uvědomujeme si univerzálnost celé stavby. Uvědomujeme si, multifunkčnost přirozenosti a jednoduchosti. Kdo sem vyrazí a celé si to projde, zkuste si pak všimnout, jak dlouho jste zde vlastně byli. Kolikrát jste se na toto místo vrátili?

Samozřejmě se sem budeme vydávat i v rámci workshopů a projektů, o kterých se dočtete na stránkách Dzomsy. Na workshopech si budeme na navštěvovaných místech ukazovat synchronní vazby mezi námi, krajinou a stavbou, vysvětlíme si principy nominálních hodnot a úhlů a zároveň se budeme věnovat meditativním a živlovým cvičením, které jsou kompatibilní s prostory, ve kterých se budeme nacházet. Zároveň si pak těchto vazeb začnete všímat i ve svém okolí a sami najdete mnohé přirozenosti, které zharmonizují váš život.

Významy a principy čísel

Pro lepší orientaci v tom všem si zde samozřejmě řekneme něco o významech a principech čísel.

Význam čísla jedna:

Jedničkový princip je o samostatné individualitě. Jedince, který začíná krok za krokem tvořit vše vědomě a vědomě souzní s nekonečnem.

Význam čísla dva:

Dvojka je princip základního zrcadlení, základní polarity. Duality, která ve skutečnosti neexistuje, jen dobře funguje. Spojovat protiklady a přestat se topit v neustálém prožívání duálních iluzí je základ a první krůčky naší cesty.

Význam čísla tři:

Trojkový princip nám vždy popisuje trojnost, trojjedinost, dynamiku a evoluci. Přes něj si uvědomujeme, jak se vše skládá ze základních třech principů, které se navzájem doplňují. V drobnostech i v celcích. Otec, Syn a Duch svatý (ochranná bytost), Bohyně matka, Dcera a Stařena, minulost, přítomnost a budoucnost, tři sudičky a další a další...

Význam čísla čtyři:

Čtyřkový princip znamená vždy zákon, zákonitosti, pravidla a řád. Ten, kdo je přijímá, je schopen vybudovat si v sobě disciplínu, která je založená na flexibilitě, ne však na dogmatičnosti. Pak začíná takový jedinec vědoměji a vědoměji kráčet ruku v ruce s Vesmírem, rozvzpomíná se na přirozenost souznění a evolučně stoupá.

Význam čísla pět:

Pětkový princip v nás vyvolá obraz pentagramu a do něj vkresleného člověka, občas s nápisem Adamah Kadmon. Pětkový princip je pro člověka evolucí do lidské bytosti. Pětka je první stupeň celistvosti, kompletnosti, zharmonizování země, vody, vzduchu, ohně a éteru – akáši. Pentagram cípem nahoru symbolizuje duchovní růst a cestu. Pentagram otočený cípem dolů značí princip, ve kterém si někteří jedinci zkoušejí uzmout sílu a moc pro sebe a pouze si zde, na této planetě, chtějí užívat pohodlí, moci a slávy. Kdo chce nést tíhu světa, ten mu bude vládnout. Lepší vládnout v pekle než sloužit v nebi, pravil prvorozený… Ale za jakou cenu? Každého věc ...

Význam čísla šest:

Šestka je pricip vzájemného souznění, zrcadlení a spojení protikladů. Vše, co je nahoře, je i dole. Vše, co je uvnitř, je i venku. Vše, co je, v malém, je i ve velkém. Když si šestkový princip představíme jako krychli, dojde nám, že jde o univerzální souhrn veškerých zákonitostí na všech úrovních, nejen těch, které nazýváme fyzikální zákony – ty jsou nedílnou součástí zákonů vyšších, které si pro představu můžeme nazvat metafyzika, či magií, uvědomujíc si, že magie znamená myšlenka. Zde platí Einsteinova věta, že jedna plus jedna rovná se tři…

Význam čísla sedm:

Sedmička je princip vědomého tvoření. Veškeré změny, veškeré činy se odehrávají na principu čísla sedm. Sedmičku si můžeme rozdělit na jedna plus šest. Na jedince, samostatné vědomí, mága, který uvědoměle používá šestkové zákonitosti Univerza a kráčí s nimi ruku v ruce. Proto je například v Tarotu sedmička z Velké arkány symbolizována jako Vůz – my jsme ti, kdo nesou odpovědnost za otěže, my jsme ti, kdo nesou plnou odpovědnost za svůj život, my jsme ti, kdo za to může a za vše si můžeme sami. Pouze přijetí odpovědnosti za vlastní život nás navede na naší skutečnou cestu.

Význam čísla osm:

Osmička symbolizuje vyrovnání, spravedlnost, odvahu a dvojí zákon. Dvojím zákonům nerozumíme, neb jsme „už teprve lidé“, ale dochází nám, že pokoření sama sebe má s osmičkovým principem hodně co do činění … Uvědomujeme si, co například symbolizuje osmička ležatá …

Význam čísla devět:

Devítka je principem svrchovanosti, celistvosti, vyšší kompletnosti. Devítka jsou nadčasové zákony. Celá posvátná geometrie je na principu devítky (například úhly 36, 45, 72 stupňů…) Kdo začíná souznít s principy trojky, šestky a devítky, začíná souznít s Vesmírem… Nepleť páté přes deváté, říkali naše babičky a dědečkové. Zkusme si uvědomit hluboký význam této věty.

Význam čísla deset:

Desítka je spojením. Je všechno ve všem. Symbolizuje princip Bůh a člověk, člověk a Bůh, který nebyl nikdy rozdělen, jen se o iluzi rozdělení neustále přesvědčujeme, klamáni dualitou…

Význam čísla jedenáct:

Jedenáctka je vyšší branou k pokoření sám sebe. Je o vypuštění vnitřních „démonů“ a jejich zkrocení. Je o uvědomění si skutečné přítomnosti Síly a klamu a zrádnosti Chtíče. V tarotu jsou občas jedenáctka s osmičkou prohozené, protože se v podstatě velmi dobře doplňují.

Význam čísla dvanáct:

Princip dvanáctky je princip času, toku, opakujících se rytmů, ve kterých dochází k evoluci. Dvanáctka je kruh, cyklus, skládající se ze dvou šestkových principů, rozdělen na čtyři fáze po třech etapách. Pomocí vnímání dvanáctkového principu se v podstatě řídíme a řídí se jím celá naše civilizace v plusových i mínusových rovinách.

Význam čísla třináct:

Třináctka je smrtí, nejhlubší komnatou podvědomí. Zároveň je i schopností přestat se zmítat v cyklech kola času a držet se s posledních sil rotujícího principu. Místo toho se přesouváme do středobodu, do hloubkového bodu, třináctého bodu. Začínáme vše vědomě pozorovat. Postupně se stáváme vlastním pozorovatelem, časem pozorovatelem pozorovatele atd...

Existují samozřejmě významy a synchronicity dalších čísel a vzájemných poměrů, jako je například velmi zajímavý poměr 11:7, ale zde jsme si popsali tyto základní, a to jen v kostce, protože je budeme potřebovat na našich výpravách a cestách po místech, které pomáhají člověku zrcadlit cestu a skutečnost v nás. A jak už jsem psal na začátku, mnohdy po místech, které každodenně přehlížíme díky vlastní uspěchanosti a chtění. Vesmír je všude okolo, a především uvnitř nás, tak budíček, vstáváme.

A na shledanou příště.

Díky, Honza R.