Kapky...
Krásný den všem,
Co vidíte, když se řekne kapka?
Je to déšť, který pozorujete z bezpečí domova a vidíte, jak kapky stékají po okně nebo slyšíte, jak bubnují do střechy?
Nebo vidíte kapku rosy, která pomalu padá z trsu trávy?
Může Vám přijít představa příjemné sprchy, kdy necháváte vodu pomalu stékat po těle.
Řeknu Vám příběh:
Byla, nebyla bytost se jmény i bez nich. Kráčela v oblacích, kráčela po vodě i po ohni, kráčela a poznávala, lidi, přírodu i zvířata. Byla ničím i vším a jednoho dne zavítala na pobřeží. Uložila se ke spánku v malé jeskyni. Jeskyně byla bezpečný prostor, kde mohla bytost po mnoha staletích ulehnout a usnout. Spánek trval staletí, stejně dlouho jako předchozí poznávání. Když se bytost probudila již nebyla bytostí stala se z ní malá dívka.
Radostně vyběhla z jeskyně a uvědomila si, že má čas, kdy může znovu poznávat sama sebe. Rozběhla se po pláži a zakopla o mušli. Rozesmála se, vzala mušli a začala z ní nabírat vodu. Hrála si na pláži a dělala sama sobě radost. Sbírala kapky vody a znovu je vracela do moře ve věčném koloběhu, který pro ni byl plný radosti.
Po chvíli si uvědomila, že voda je vždy přítomná v jejím těle a ona může spojovat a rozdělovat i svými vlastními reakcemi na okolí, jednou se rozpláče, podruhé rozesměje.
Rozhodla se chodit jako člověk po Světě a dávat radost a pláč všem lidem, pro věčný koloběh.
Učme se se nabírat kapky tak jako dívka a znovu je navracet přírodě.
Nechávejte své smutky vyplavit kapkami slz.
Sdílejte s ostatními svou radost.
Jednou se může stát, že za duhou, která přichází po kapkách deště naleznete hrnec zlata.
Co s hrncem, když se nedokážete přes smutek a stesk ani radovat a sdílet radost a štěstí s ostatními, potom můžete jako drak na hrnec usednout, a do skonání světa hlídat každou minci. Někdy stačí kapka radosti, jindy kapka smutku, abychom v dalších chvílích dokázali být šťastni.
Buďme vděčni za kapky života, které pulzují v našem těle.
Děkuji a krásný víkend všem L.