Ženy a jizva
Jizva na těle jako brána k sebepoznání náhled
psychoterapeutky
Když jsme byli malé a řádily jsme s partou dětí, mnoho z nás slyšelo tyto věty: „neloupej si ten strup, budeš mít jizvu na celý život. Nechoď s tou jizvou na sluníčko už se jí nezbavíš. Jsi hezká holka a nechceš mít jizvu, tak na sebe dávej pozor a nechovej se jako kluk. Nebreč jako holka, každý správný kluk má mít jizvu.
Uvažovali jste někdy proč jsou jizvy vnímány pro jednoho jako symbol síly a pro druhého jako symbol něčeho ošklivého a děsivého?
V dávných dobách se ženy i muži pyšnili svými jizvami, byli pro ně vzpomínkou na přežití a natolik si vážli svého života, že pro ně jizvy znamenali připomínku toho, že mohou stále kráčet po tomto světě.
Co pro nás lidi jizvy znamenají, po většinu času pro nás jsou také připomínkou nějakého zážitku, ať to je procházka v lese kde jsme se neopatrností poškrábali o klacek nebo to je pád z kola kdy nám štěrk ukázal svou tvrdost. Malé jizvy umíme přijímat s lehkostí, co pro nás znamenají jizvy po operacích, to jsou již zážitky z jiného soudku, zde se pro nás jizvy stávají připomínkou mnohdy velice těžkého zážitku, na který chceme logicky zapomenout.
Co je jizva z hlediska tělesnosti, je to nutné oslabení tkáně, je to zásah do celistvosti těla, tělo v této oblasti je oslabené, a aby se plně zregenerovalo potřebuje k tomu podněty, první podněty jsou sešití rány, tělo potřebuje pracovat s 5. vrstvami, které je nutné znovu aktivovat jedná se o epitely, pojiva, svalovou tkáň, nervovou tkáň a krev. Při jakékoli operaci jsou všechny vrstvy rozpojeny a znovu spojeny. První dvě vrstvy se hojí poměrně rychle s dostatečnou péčí, která může být formou bylinek, promazáváním a péčí fyzioterapeuta, můžeme od začátku velice dobře aktivovat tělo a pomoci jeho oslabené části znovu se zregenerovat, ale zde většina lidí v péči o jizvy končí. Ve chvíli kdy práce teprve začíná, po určité chvíli, kdy je tělu již lépe začínají lidé znovu žít tak jak žili před operací. Na nepříjemný zážitek zapomínají a jizvu , která jim ho připomíná začínají skrývat a vzpomenou si jen když je náhle v jizvě píchne nebo je jizva nějakým způsobem omezí.
Práce s dalšími vrstvami jizvy, je typická zejména tím, že se postupně začíná odhalovat to na co jsme chtěli zapomenou, to čeho jsme se bály a jizva nás učí nalézat celistvost v našem životě. Abychom se mohli k tomuto odvážit je třeba umět si říci o pomoc a začít odhalovat zákoutí naší duše.
Císařský řez
Je spojen s porodem, který by pro nás ženy byl jistě spirituálním zážitkem, kdybychom stejně jako naši předci dokázali udržet spojení s přírodou a učili se projevovat v přirozenosti. Císařský řez je velká břišní operace, která umožnuje v určitých případech zachránit život matky a dítěte. Díky císařskému řezu je v této době úmrtnost při porodu minimální a skoro, každá žena může porodit dítě, které by se v dobách dávných narodilo mrtvé nebo by zemřela matka.
Císařský řez, přestože je pomocí pro mnoho žen má svá rizika a to nejen na úrovni zásahu do fyzického těla, ale též na úrovni psychické. O to více je třeba plná podpora a práce na celistvosti po tomto porodu a před ním.
Práce s ženami po akutním císařském řezu je zejména o odstraňováni následku traumatu a přijmutí role matky a následná vědomá práce s jizvou, práce se ženami při plánovaném císařském řezu je zejména na přípravě na porod a následná vědomá práce s jizvou.
Porod císařským řezem je plnohodnotným porodem, tento zážitek nikterak nezmenšuje schopnost ženy rodit další děti přirozeným způsobem, vždy je možnost péčí a prací s tímto zážitkem posunout schopnost ženy v přijímání sama sebe. Již v těhotenství a jeho prožívání se mohou začít tvořit jizvy na duši, jiný stav jak je těhotenství nazýváno nás učí vstupovat do ženství v jiném rozměru, kdy se učíme spolubytí s novou bytostí a porodem se naše spojení prohlubuje. Zážitky, které nás provází tímto obdobím nás mohou posouvat v životě dál, nebo nás ve vlastním vývoji zastavovat, vědomá práce na rozpouštění a přijímání těchto zážitků nám pomáhá scelovat rány, které jsme si přinesli z různých období života a učí nás s láskou přijímat sami sebe. Zvu Vás spolu se mnou tyto zákoutí objevovat a vydávat se po cestě znovuobjevování ženství.